Český pracovní trh prochází významnými změnami a čelí různým výzvám. V tomto článku si můžete opět přečíst hlavní body, které pravidelně prezentuje společnost Alma Career. Tyto informace jsou cenným zdrojem nejen pro zaměstnavatele, náboráře, ale ve výsledku také pro samotné zaměstnance. Je důležíté chápat souvislosti a vědět, jaká je aktuální situace na našem pracovním trhu. Pro detailnější informace doporučuji podívat se na celé video.

Ekonomická situace ČR v evropském kontextu

Česká republika se v posledních letech etablovala jako součást vyspělých ekonomik, s objemem produkce srovnatelným se zeměmi jako Španělsko či Velká Británie. Nicméně, tato pozice přináší i určité výzvy:

  • Nízké náklady práce vzhledem k rostoucí hodnotě produkce
  • Vysoká míra ziskovosti firem, ale s největším odlivem zisku do zahraničí
  • Nízký podíl mezd na HDP, což má negativní dopad na hospodaření domácností
  • Omezená koncová spotřeba domácností kvůli nutnosti šetřit
  • Nižší příjmy státního rozpočtu

Navzdory ekonomickému zpomalení se Česká republika v polovině roku 2022 dostala nad předkrizovou úroveň. Zatímco v evropském kontextu ČR spíše stagnovala, zaznamenala rekordně sníženou spotřebu domácností.

Trh práce a fluktuace

Český trh práce vykazuje několik specifických rysů:

  • Přibližně 200 000 neobsazených pozic, na které se nedaří nabírat
  • Nejnižší míra fluktuace v Evropě (kolem 15% lidí mění práci ročně)
  • Trh je „zamrzlý“ především na straně zaměstnanců, s nízkou ochotou ke změnám
  • Nízká míra nezaměstnanosti (3,6%), jedna z nejnižších v Evropě
  • 75% lidí ve věku 15-64 let pracuje (81% mužů, 69% žen)

Fluktuace je nepřímo úměrná věku, s mladšími a vzdělanějšími lidmi měnícími práci častěji. Většina změn je dobrovolných (60%) a většina lidí si změnou práce polepší.

Motivace k změně zaměstnání

Hlavní motivátory pro změnu práce zahrnují:

  • Vyšší mzda (pro 80% zaměstnanců, ideálně o 20% vyšší)
  • Lepší náplň práce, atmosféra a přístup zaměstnavatele
  • Flexibilita a autonomie

Pouze 10% aktivně hledá práci, což odráží nízkou ochotu ke změnám na českém trhu práce. Finanční situace hraje klíčovou roli: třetina má rezervy na měsíc, 22% nemá žádné úspory.

  • Lidé potřebují silnější motivaci, aby se odhodlali ke změně
  • Čím déle setrvávají u jednoho zaměstnance, tím se ochota a schopnost ke změně práce snižuje

Spokojenost a angažovanost zaměstnanců

Spokojenost zaměstnanců má zásadní vliv na pracovní výkonnost:

  • Necelých 40% zaměstnanců je spokojených, 40% je frustrovaných
  • 30-40% zaměstnanců vykazuje tendence ke „quiet quitting“
  • Klíčové faktory spokojenosti: vztahy na pracovišti, pracovní podmínky, přímý nadřízený, organizace práce a odměňování

Rozvoj zaměstnanců a práce z domova

  • 51% má možnost vzdělávání při práci, 90% ji využívá
  • 42% se chce posunout k zajímavější práci v budoucnu
  • 29% může pracovat z domova, nejčastěji 1-2 dny v týdnu
  • Práce z domova je spojována s vyšší spokojeností a motivací zaměstnanců

 

Struktura zaměstnanosti a příjmy

  • ČR je nejprůmyslovější ekonomikou v Evropě, s více než 28% lidí ve zpracovatelském průmyslu
  • Mzdy nominálně vzrostly o 7,5%, ale reálně poklesly o 3% kvůli inflaci
  • Kraje ze ⅔ nedosáhnou ani na národní průměr, rozdíl mezi Prahou a ostatními regiony
  • 42% zaměstnanců zažilo zvýšení mzdy do 5% (nebylo to pro ně adekvátní)
  • 51% zaměstnanců má potíže vyjít s výplatou
  • Výrazný gender pay gap, s ženskými příjmy výrazně nižšími
  • Pomohla by možnost dodatečného příjmu, změna zdanění práce

Demografický vývoj a technologické změny

  • Očekává se zastavení růstu populace v Evropě
  • V ČR je přes 1 milion cizinců, kteří jsou nezbytní pro fungování ekonomiky
  • Uprchlíci – dostáváme se z potřeby krátkodobé pomoci k dlouhodobé integraci
  • Bariéra v uznávání odbornosti – máme jeden z nejvíce přeregulovných trhů
  • 6-7% firem v ČR využívá aplikace umělé inteligence
  • Adopce AI v podnicích probíhá podobným tempem jako dřívější přelomové technologie (elektrifikace, počítač, internet)
  • Výhled – až po 20 letech měla nadpoloviční většina firem elektřinu, počítače, internet

Další vzdělávání a budoucí trendy

  • 40% zaměstnanců v ČR prochází nějakým vzděláváním (EU průměr je 50%)
  • Vzdělávání je častější u mladších lidí a ve větších městech
  • Očekává se rostoucí potřeba zapojení starších pracovníků (45+) kvůli demografickým změnám, nyní jsou spíše vytěsňování
  • Bude potřeba udržet lidi s nárokem na důchod pozitivní motivací – zajímavé podmínky, možnosti uplatnění
  • Ne jen nábor musí být otevřený všem, ale i možnosti vzdělávání při práci

Závěr a výhled do budoucna

Český pracovní trh čelí významným výzvám, včetně stárnoucí populace, nízké mobility pracovní síly a potřeby adaptace na technologické změny. Pro budoucí úspěch bude klíčové:

  1. Zvýšit flexibilitu a mobilitu pracovní síly
  2. Podporovat celoživotní vzdělávání a rekvalifikace
  3. Lépe integrovat ženy, starší pracovníky a cizince na trh práce
  4. Investovat do nových technologií a zvyšování kvalifikace zaměstnanců
  5. Řešit otázky spokojenosti a motivace zaměstnanců

Tyto kroky mohou pomoci České republice udržet její konkurenceschopnost a zajistit udržitelný růst v měnícím se globálním ekonomickém prostředí.

Share This