Chcete být v obraze a vědět, jak to vypadá na pracovním trhu? Můžete si pustit Datovou snídani, kterou pravidelně vydává společnost LMC, nebo si přečtěte mé výpisky z tohoto videa. Dozvíte se, jak to vypadá např. s nezaměstnaností, se mzdami, propouštěním, spokojeností zaměstnanců, uprchlíky z Ukrajiny apod.

Nezaměstnanost

  • Míra nezaměstnanosti – 3,5%, nezaměstnaných je 250 000
  • Vyšší je nezaměstnanost mladých a lidí ve vyšším produktivním věku

Míra zaměstnanosti

  • 75% lidí v ekonomicky aktivním věku pracuje
  • více mužů zaměstnaných, ženy častěji vytlačeny do ekonomické neaktivity
  • od února 2022 slevy na odvodech firmám, které nabídnou částečný úvazek 
  • vysoký podíl lidí ve zpracovatelském průmyslu 
  • 2 růstové segmenty – digitální pozice (vývojáři, IT, programátoři, uživatelský design, testování, online sales apod.) a zdravotnictví a sociální služby (péče o stárnoucí lidi)

Mzdy

  • nominální výše mezd roste
  • vlivem inflace příjmy reálně klesly meziročně o 10%
  • ochladl trh v nemovitostech, realitních činnostech
  • rychleji rostou mzdy na digitálních pozicích
  • medián u žen výrazně nížší než u mužů
  • v případě extrémně nízkém zaplacení pozice přestává dávat smysl částečný úvazek = dvojí problém – nerovnost a neschopnost více zapojit na částečné úvazky

Počty pozic

  • poptávka ochlazuje, za říjen o 14% méně obsazovaných míst
  • rostou počty reakcí kandidátů, meziročně o 10%, 120 000 kandidátů za říjen
  • neplatí pro všechny pozice – pozice s nižší kvalifikací rostou rychleji, s vyšší kvalifikací rostou pomalejším tempem
  • nižší kvalifikace – dochází k neprodlužování smluv, rušení kontraktů
  • čím horší jsou vnější okolnosti, tím hůře budeme nacházet lidi s vyšší kvalifikací, protože si budou více rozmýšlet změnu

Spokojenost mezi zaměstnanci

  • obecná spokojenost v hlavních aspektech života – navzdory obecnému mínění Češi nejsou tak skeptičtí
  • spokojenost se zvyšuje v dobách extrémně špatných podmínek
  • i spokojení lidé mění práci, frustrovaní s tím často nejsou schopni nic dělat
  • na prvních místech důležitosti jsou vztahy, dále pracovní podmínky a organizace práce – nejen způsob řízení, ale i mzdy, odměňování, férovost odměňování, práce na dálku
  • věci, které lidmi hodně hýbou, ale netvrdí to – samotná náplň práce, možnost se posouvat, vzdělávání (klíčový motiv k odchodu, pokud chybí), vazba na konkrétního člověka
  • homeoffice – ustálilo se teoretické maximum, kolik lidí může pracovat z domova – běžně 41 – 45% zaměstnanců
  • více než před pandemií, kvalita i objem je větší
  • 10% zaměstnanců o možnost HO přišla

Fluktuace

  • vzdělanější lidé na náročnějších pozicích častěji zkoušeli změnit práci a častěji uspěli
  • lidé, co se necítí tak silní, spíše ustrnula fluktuace
  • přibývá lidí, kteří práci mění nedobrovolně – neprodloužené smlouvy
  • dlouhodobý standard – čím je člověk mladší, tím pravděpodobněji zkusí práci změnit a uspěje
  • starší zkoušejí 2x méně často a 10x méně často uspějí = extrémně nevyužitý potenciál

Důvody ke změnám práce

  • přibylo těch, kteří změnili, i když byli spokojeni – primárně finanční motivace (40 – 45% z nich), v kombinaci se zajímavější náplní práce
  • mezi frustrovanými nejsou peníze na prvním místě, ale důležitější jsou vztahy a přístup k lidem
  • když se snižuje schopnost uživit se, finance převýší vztahy

Ochota měnit práci

  • většina lidí spíše sází na současného zaměstnavatele 
  • když už na změny dojde, převažují lidé ochotní zkusit něco i mimo své zaměření, nedrží se své původní profese (40% lidí)
  • více než polovina lidí se necítí ohrožena ztrátou práce
  • třetina lidí je dlouhodobě otevřená nabídkám práce
  • necelá pětina lidí má pocit, že má kam jít a můžou si vybírat
  • každé kritérium pracovní pozice někoho odradí a nemusí být ani tak důležité
  • 11% se aktivně rozhlíží a posílá CV, u části nejde o dobrovolnou změnu

Benefity firem

  • reagují na vnější okolnosti
  • stálice – stravenky, týden dovolené navíc
  • přibývají sickdays, zdravotní volno, lékařská péče, nyní i finanční benefity – u části lidí nemusí stačit zvýšení mzdy (exekuce)
  • ubývají zahraniční služební cesty
  • často žádané a málo dostupné – nadstandardní lékařská péče, možnost vzdělávání podle vlastního výběru, stálicí je více dovolené

Jak lidé vycházejí s příjmy 

  • výrazné zhoršení – 52% lidí má nějaké potíže vyjít s příjmem
  • pětina má velmi vážné potíže (skoro 20%, na jaře 2022 to bylo 15%)
  • liší se podle vzdělání, věku, mladší a s nižším vzděláním častěji v potížích
  • typy potíží – dominují potíže spojené s náklady na energie, hypotéky, bydlení
  • zaměstnavatelé – dalším benefitem může být fin. poradenství, bezúročné půjčky apod.

Uprchíci z Ukrajiny

  • více než 450 000 lidí
  • primárně ženy v ekonomicko aktivním věku
  • 41% z nich pracuje pro české zaměstnavatele, 8% pro ukrajinské zaměstnavatele
  • práce funguje jako terapie a kotva
  • integrace – obrovská neefektivita
  • přišli lidé na pozicích specialistů, pracovníci ve službách, prodeji, méně často nekvalifikovaní
  • současné uplatnění – půlka nepracuje a ti co pracují – nekvalifikované pozice, neodborné = promrhaný potenciál
  • mohou pomoci na těžko obsaditelných pozicích
  • co by mohlo pomoci – na prvním místě jazyková bariéra
  • dále uznávání kvalifikací, máme nepružný systém, hodně regulovaných profesí, ale i firmy mohou zvážit své požadavky
  • lidé měli pocit, že přichází na chvilku a více si uvědomují, že je to na roky, nebo navždy

Vztahy českých zaměstnanců k uprchlíkům

  • rychle ochlazuje ochota a otevřenost pomoci, hodnocení se zhoršuje
  • čím déle situace trvá, tím více se čeští zaměstnanci cítí ohoržení tím, co pomoc znamená – je to drahé, klesá dostupnost bydlení, místa ve školkách, nižší ochota zvyšovat mzdy u zaměstnavatelů
  • přibývá lidí, kteří tvrdí, že lidé z Ukrajiny berou práci
  • apel do firem v rovině komunikace, dobrého vysvětlování toho, co a proč se ve firmách děje

Možnosti osobního rozvoje

  • v pandemii rostly podíly těch, co dosáhli na nějaké vzdělávání
  • 56% lidí mělo možnost rozvoje v nejvyšším bodě, teď 48% a většina z nich ho využívá
  • vzrostla dostupnost online vzdělávání
  • lidé se chtějí vzdělávat – 44% se vzdělává rádo, 27% spíše nutnost pro práci, 18% jen když musí, 11% nemá zájem
  • lidé vnímají dlouhodobou perspektivu – zůstávají relevantní pro pracovní trh
  • dominuje motivace při práci pro práci – vztaženo k výkonu současné pozice, 45% lidí chce dělat práci dobře

 

Nabídka vzdělávání od firem

  • většina firem má nepovinné vzdělávání
  • důvody k nabízení – primárně potřeba zajištění provozního bezpečí, procesní postupy práce (výraznější u výrobních firem)
  • růstové motivy – nové možnosti, rozvoj zaměstnanců
  • 60% firem deklaruje, že je to pevná součást, 40% spíše benefit
  • převažují povinné vzdělávací aktivity, čtvrtina nepovinná/dobrovolná
  • vedou hard-skills, soft-skills, jazyky, nová skupina – lifestyle, psychohygiena, wellbeing (6%)
  • forma vzdělávání – offline a online se vyrovnaly
  • offline úplně nevymizely, více firem si osahalo možnosti online vzdělávání a zjistily, že je to efektivnější a lepší
  • lidi demotivuje neschopnost uplatnit vzdělávání v praxi
  • investice – firmy extrémně navýšily kvůli covidu – 43% plánuje investice do vzdělávání dále zvyšovat, 5% velmi výrazně
  • online vzdělávání – v roce 2019 firmy tvrdily, že jednou by se mohlo stát plnohodnotnou formou, ale ne hlavní
  • dnes říkají, že se může stát i hlavní formou – neplatí pro všechny formy vzdělávacích aktivit
  • velké nároky na poskytovatele služeb
  • firmy častěji investují do lidí v mladším věku, dnes ale třetina lidí ve věku 40 – 49 let, čtvrtina nad 50
  • kdybychom sázeli jen na mladé, nemáme koho učit a proč
  • nejenom nábor, ale i vzdělávání musí směřovat ke všem lidem bez ohledu věku
  • primární oblastí investicí je digitalizace a online vzdělávání

 

Podobné články:

Data z trhu práce – červen 2022

Data z trhu – výpisky (říjen 2021)

Data z trhu – výpisky (červen 2021)

Aktuální data z trhu práce – výpisky (únor 2021)

Share This