Nedávno jsem měla v sobotu volno. Pro nás, co jsme na permanentní dovolené, je sobotní osobní volno totiž něčím svatým a občas jsme z toho trošku vyplesklé, takže o tom musíme všude psát. Vyrazila jsem na další ročník Barcampu v Kolíně. A co že to je? Nečekejte stany kolem barů ( i když to by taky nebyl špatný nápad…).  Barcamp je založený na bezplatném sdílení znalostí. Je tedy jen potřeba včas ulovit vstupenku. A mít to volno. Letos byla témata vážně skvělá, a tak kromě toho, že musím všem říct, že jsem někde byla, jsem sepsala, co všechno zajímavého jsem slyšela.

Barcamp funguje tak, že řečníci (třeba i vy) vypíší téma, o kterém by rádi mluvili před ostatními. Potom několik dní běží čas, během kterého se hlasuje, jaká témata chcete slyšet. Témata, resp. řečníci, kteří dostanou nejvíce hlasů, jsou pak zahrnuti do programu a mohou se předvést.

Jednotlivé prezentace probíhaly hned ve třech sálech. Je tedy dobré předem se připravit a mít rozmyšleno, co si půjdete poslechnout. To je pro mě vždycky oříšek, protože často probíhají dvě zajímavá témata současně. Naštěstí je vše nahráváno, takže co jste nestihli, můžete zpětně nakoukat doma.

Přišla jsem trošku déle, protože jak bývá zvykem, když chcete někam jít, děti nějakou zvláštní náhodou ráno spí jako zabité. Takže vstávačka byla trošku déle, než jsem plánovala, následovalo hektické vypravování, aby všichni všechno měli a já mohla odjet. Po příjezdu jsem zjistila, že mám roztržené silonky, takže jsem ještě běžela pro nové. Když už jsem byla u toho převlékání na záchodě v obchoďáku, aspoň jsem mohla doupravit svoji celkovou nedodělanou fasádu. Pak už se jen stačilo tvářit, jakože klídek a pohoda a že sobotní vzdělávačky jsou pro mě naprosto běžná záležitost. Ještě že se během celého dne dala koupit skvělá brazilská a africká káva i s odborným výkladem. (“hmmm, ano, jistě, přesně tu chuť pomeranče a čerstvě nařezaného dřeva v ní cítím….”)

O podcastech

Jako první jsem tak stihla prezentaci Z podpalubí podcastu Z podpalubí. Na povídání o podcastech přeci nemůžu chybět! Karel Dytrych byl vážně vtipný, ale asi nemá smysl se tady nijak rozepisovat, protože se týkala spíše technické stránky tvorby podcastů. Každopádně určitě si poslechnětě nějaké díly tohoto podcastu. Je plný zajímavých hostů.

AHA momenty podnikání

V sérii vtipných prezentací pokračovala Petra Dolejšová, která mluvila o AHA momentech svého podnikání. Petra je advokátka, kterou advokacie natolik znechutila, že byla rozhodnutá věnovat se úplně něčemu jinému. Ve výsledku to tak je, ale v advokacii pracuje.

Bylo jí navrhnuto, aby založila společnost, která bude lidem vysvětlovat právo a poskytovat právní služby lidským způsobem. A jaktože vlastně dělá něco jiného? Protože většinu její práce vyplňuje řízení firmy. Jak sama říká: “Pokud se chcete věnovat nějakému povolání, tak hlavně nezakládejte firmu.”

A na jaké AHA momenty si musela přijít? Například na to, že je potřeba potlačit své ego a poslouchat ostatní, že nestíhačka neznamená, že jste super bouráci, ale spíše, že si neumíte zorganizovat práci a čas, nebo že nejklíčovější je mít kolem sebe dobrý tým lidí. Mimochodem Petra je jedním z hostů podcastu Z podpalubí.

Co je to mastermind

Mario Roženský mluvil o podnikání a Mastermind. Pokud totiž podnikáte, nebo se prostě snažíte něco vytvářet, jste často osamělí. Málokdo ve vašem okolí chápe, co děláte a jaké jsou vaše problémy a potřeby. Jelikož je člověk průměrem 5 lidí, se kterými se stýká nejčastěji, nebylo by fajn mít kolem sebe 5 podnikatelských kamarádů? Mastermind je skupina vám podobných lidí, kteří sdílí své problémy a vzájemně si je pomáhá řešit. Docela bych brala mít kolem sebe pár stejně zaměřených lidí. Nechcete se někdo propojit?

Práce s podvědomím

Radek Viktor Haštaba mluvil o důležitosti práce s naším podvědomím, které ovlivňuje naše chování. Pouze 10% tvoří naše vědomí, 90% podvědomí. Zastává názor, že nemá cenu pracovat s mezerami ve výkonu, ale s jejich příčinami. A jak zjistit, co se odehrává v našem podvědomí? Obrázky. Kreativní techniky ukáží, co se v nás děje. Moc se mi líbila věta: “Čeho si jsem vědom, to mohu ovlivnit, čeho si vědom nejsem, to ovlivňuje mě.”

My a naše myšlení

Téměř celé odpoledne jsme měli možnost strávit se skvělou Jankou Chudlíkovou. Janka měla nejdříve prezentaci, po které následovaly dva workshopy. Chopila se toho s vervou a tématem sobě vlastním. Dlohodobě se zabývá neurovědou a fungováním lidského mozku. Když si někde přečtete, že 90% problémů je pouze v naší hlavně, možná si řeknete: “A jéje, další ezo věci.” Tak tady to rozhodně nebylo ezo, ale fakta a věda. Janka má na YouTube hodně výukových videí, minule jsem s ní doporučovala rozhovor na DVTV. Pokusím se v bodech zmínit pár hlavních myšlenek:

Pokud my, nebo někdo z našich blízkých netrpí závažnou nemocí, problém nemáme. Problémy jsou pouze věcí našeho postoje. (to jen tak na úvod, aby bylo jasno)

S problémy je potřeba pracovat. Někdy i malé “NE” je obrovskou prevencí proti průseru, který by jinak bujel jako rakovina.

“Dancing in a shit” – Když máme nějaký problém, neustále na něj myslíme, jsme v něm ponoření, žijeme v něm. Když myslíme na problém, tak ho i vidíme a jsme ve stresu. Mozek totiž nerozlišuje mezi realitou a představou. Pouhá myšlenka pak spouští biochemický koktejl reakcí v našem těle. To, na co myslíme, v mozku zesilujeme.

Náš mozek neumí být ve stresu kreativní, protože vypíná myšlení. V shitu vymyslíme pouze další shit. Proto problém nemůžeme vyřešit na stejné úrovni, která ho vymyslela. Zároveň nemůžeme čekat, že něco vymyslíme pod stresem.

Spoustu problémů vznikne díky problémům z dětství, proto se hodně lidí zhroutí kvůli tomu, že má špatné smýšení o sobě a o světě. 

Genialita je schopnost produktivní reakce proti vlastní výchově.

Můžeme mít v sobě geneticky zakódovanou určitou nemoc. Ale je jen na nás, jestli svým myšlením tento gen zapneme, nebo ne.

Bojíme se odlišnosti, protože v sobě máme strach, že nás odmítne “kmen.” Na druhou stranu kmen poté nejvíce obdivuje ty, kteří jsou něčím výjimeční a odlišili se.

Pozitivní myšlení není záchvat ezoteriky a dá se naučit.  Pozitivní myšlení znamená aktivní řešení problémů. Neodmítat je, ale prožít si je, pobrečet si, zpracovat a jít dál.

Jestli vás těchto pár vět zaujalo, určitě koukněte na videa, která vám vše lépe zasadí do kontextu a vysvětlí vám fungování našeho mozku. Do odborných věcí se raději vůbec nepouštím, abych je nezmotala a nezaměnila oxytocin za neokortex a podobně.

Ještě jsem se chystala na prezentaci o běhání, ale tu jsem už nestihla. Sebrala jsem totiž odvahu a šla jsem za Jankou, se kterou jsme ji celou propovídaly.

Rumy na konec

Barcamp byl, stejně jako minulý rok, zakončený přednáškou o rumech, která je spojená s jejich ochutnávkou.  Možná že kdybych s sebou měla nějakého parťáka, ochutnávala bych a zůstala i na afterparty. Takhle jsem se ale jako spořádaná máma od dětí sebrala a v největší bouřce a lijáku utíkala na vlak. Takže kdo půjde příště se mnou?