Martina Adamová Eicher je lektorkou cizích jazyků a žije částečně v Čechách a v Berlíně. Po revoluci odešla do Švýcarska, kde se vdala a společně s manželem vychovávali dvě děti. Její cesta vedla přes Švýcarsko a Berlín zpátky do Čech. Může tak porovnat přístup ke skloubení výchovy malých dětí a práce u nás a v zahraničí. Zároveň má několikaleté zkušenosti se vzděláváním dětí a dospělých. V rozhovoru jsme probraly.
Život a mateřskou ve Švýcarsku:
“Mateřská trvá ve Švýcarsku 14 týdnů. Abych si ji udržela co nejdéle s dítětem, byla jsem ještě 3 dny před porodem v práci.”
“S tříměsíční dcerou jsem začala pracovat na částečný úvazek v družině, protože mi uznali středoškolské vzdělání. Družina byla spojená s jeslemi, tak jsme tam byly spolu. Půlku platu jsem dala za hlídání dcery v jeslích, takže to nebylo moc výhodné.”
“Jesle jsou ve Švýcarsku pro ženy strašně drahé a ve školce děti nemají obědy. Ženy tak zůstavají většinou 10 – 12 let doma a jsou 100% závislé na manželovi. Pracují většinou cizinky. Manžel si musel zvyknout, že po něm chci dělbu práce.”
Život a práci s dětmi v Berlíně
“Našla jsem si práci na zkrácený úvazek v azylovém domě, kde jsem dělala různé programy pro děti a doprovázela ženy k soudům. Psychicky to bylo hodně náročné. Třeba rozhodovat, jestli nechat dítě u alkoholičky, nebo ho umístit do domova. Po 7 letech práce jsem v každém chlapovi viděla tyrana.”
“Chtěla jsem, aby děti uměly česky, a tak měly ještě se mnou sobotní školu. V Čechách je povolené domácí vzdělávání, takže dcera se učila se mnou a jednou za rok složila zkoušku v Čechách.”
“Nebyla jsem spokojená se systémem 1. Stupně základní školy v Berlíně, protože třídy byly smíchané a systém byl nastavený tak, že si k tomu děti musí dojít samy. Nic neuměly a musely jsme vše doma dohánět.”
Život a vzdělávání dospělých v Čechách
“Myslela jsem si, že je tady pořád podobná atmosféra jako po revoluci. Zjistila jsem ale, že podpora tady není už tak velká. Nabídla jsem zadarmo vzdělávání pro děti a nikdo nepřišel.”
“Ve Švýcarsku i v Berlíně je vzdělávání dospělých běžnou součástí života. Často pracují a chodí do školy. Chtějí změnit zaměstnání a berou to jako druhou kariéru.”
“Myslím, že tady hrozně chybí supervize. Někdo, s kým by bylo možné sdílet pracovní problémy, poradit se. Na kurzech mi lidi sami od sebe vyprávějí o svých problémech. Potřebují to někomu říct.”
Vzdělávání dětí v Čechách
“Začala jsem učit na ZŠ a byla jsem z předchozí práce hodně citlivá na to, že jsem poznala, že u dítěte v rodině je nějaký problém.”
“Vždy říkám “Buďte silný rodiče!” Nemyslím nekriticky, ale je potřeba, aby nastala důvěra v rodině a byli jste schopní dítě ubránit. Hodně lidí si řekne, že to radši nechají být, ale pak se nic nemůže změnit.”
“Nejhorší je učňovské školství, kde to začíná už v jednání se studenty. Jsou stavěni do podřadného postavení už třeba jen tím, že se jim automaticky tyká.”
Rady k učení jazyků
“ Mějte trpělivost sami se sebou a dopřejte si čas.”
Doporučení maminkám pro hladký návrat do práce
“Trošku zapomínáme samy na sebe. Dělejte něco pro sebe, ale hlavně pro svoji hlavu. Ne jen nehty a běhání, ale hlavně trénovat mozek. Ten vlak je pořád rychlejší a už ho nedoženete.”
“Jsem připravená všem pomoct, aby se sebou a ze sebe něco dělaly a nezůstaly v zákrytu manžela, protože sebevědomí musíme mít všechny.”